Zámek Orlík
Orlík nad Vltavou 112
Zde na vysokém ostrohu nad Vltavou již počátkem 13. století stála pevnost, která sloužila k ochraně obchodní stezky a zároveň jako místo, kde se vybíralo clo z plavby po Vltavě. Na přelomu 13. a 14. století byl Orlík přestavěn a rozšířen v pevný gotický hrad a nadále pak sloužil jako jeden z četných opěrných bodů a správních center královské moci.
V rukách českých králů zůstal Orlík až do roku 1357, kdy jej Karel IV. udělil do ušlechtilého manství svému kancléři Dětřichu z Pordic. Od té doby se na Orlíku vystřídala řada majitelů.
Významnými vlastníky byli Zmrzlíkové ze Svojšína, kteří Orlík zakoupili roku 1407 a obývali jej až do roku1508, kdy vypukl na Orlíku zničující požár. Zpustošený hrad tehdejší majitel Václav Zmrzlík opustil, odstěhoval se na Lnáře a následně roku 1512 prodal orlické panství Kryštofovi ze Švamberka. Švamberkové drželi Orlík až do roku 1620, kdy jim byl s celým panstvím za aktivní účast na stavovském povstání konfiskován. Švamberský konfiskát koupil od císaře Ferdinanda II. Habsburského v roce 1623 Jan Oldřich z Eggenbergu. Eggenbergové vlastnili Orlík až do roku 1719, kdy po smrti kněžny Ernestiny zdědil celý eggenberský majetek její synovec Adam František Schwarzenberg. Orlík byl v této době sídlem panské správy , nikoli však rodu.
Převratné změny přinesl Orlíku až počátek 19. století – tehdy se stal sídlem mladší rodové schwarzenbergské větve (sekundogenitury).
Schwarzenbergové drželi Orlík až do roku 1948, kdy jim byl ve jménu nových komunistických pořádků s celým panstvím znárodněn. V následujících letech byl zámek Orlík zařazen do sítě zpřístupněných státních památkových objektů. Ze státní správy byl Orlík vyňat až v roce 1992 a následně v rámci restitucí navrácen spolu s dalšími rodovými majetky a državy sekundogenitury KarluVII. Schwarzenbergovi. Současným majitelem zámku je Jan Nepomuk Schwarzenberg, syn Karla VII. Schwarzenberga. V průběhu doby měnil Orlík často nejen majitele, ale i svou podobu – nejčastěji po požárech, které hrad postihovaly téměř v každém století.. Jednu z nejrozsáhlejších a nejvýznamnějších přestaveb realizovali po devastujícím požáru počátkem 16. století v renesančním duchu Švamberkové, kteří hrad nechali důkladně opravit, následně rozšířit a zvýšit o druhé patro.
V první polovině 18. století pak bylo přestavěno severozápadní a následně jihozápadní křídlo Orlíka.
Roku 1802 zámek opět zachvátil požár, po kterém dal Orlík tehdejší majitel, maršál Karel Filip Schwarzenberg, zvýšit o další, již třetí patro. Poslední významné stavební úpravy zámku Orlík probíhaly v polovině 19. století. Zámku se dostalo zejména nové fasády ve stylu anglické novogotiky podle plánů architekta profesora Bernarda Grubera. V téže době byla v zámeckém parku vybudována i rodová hrobka sekundogenitury.
